logo vcr
logos

Výlet na rýžové terasy v Banaue

Alexandra Nezhybová | 1.1.2020
Výlet na rýžové terasy v Banaue

Při vzpomínkách na Filipíny se mi především vybavuje různorodost, najdete na nich všechno možné i nemožné – rajské pláže, průzračné laguny, vodopády, přírodní úkazy jako Chocolate Hills a takhle bych mohla pokračovat až donekonečna. Velice speciální pro mě však byl výlet na rýžové terasy v Banaue.

Tyto terasy se nachází na ostrově Luzon, stejně jako hlavní město Manila. V Manile toho moc k vidění není, takže neplýtvejte časem a raději si ho šetřete na terasy, ať nedopadnete jako já a můj pekelně náročný jednodenní výlet.

Cesta z Manily do Banaue trvá sedm až devět hodin autobusem. Tyto autobusy jezdí v noci a radím vám, abyste si koupili lístek dopředu. Já jsem si totiž suverénně přijela na nádraží jen tak a tam mi oznámili, že už jede pouze jediný autobus, který je ale úplně vyprodaný. Jelikož jsem ale na terasy chtěla jet za každou cenu, nabídli mi alternativu – jet na rozkládacím sedátku v uličce. Jsem duše celkem dobrodružná, takže jsem samozřejmě jela, ale říkám vám, přepravovat se takovýmto způsobem devět hodin je věc, kterou opravdu zažít nechcete.

Lehce polámaná jsem brzo ráno přijela do Banaue. Jakmile tam dorazíte, sletí se na vás hejno Filipínců, kteří vám budou nabízet túry po terasách. Kvůli tomu, že jsem byla v časovém presu, tak jsem si koupila jednodenní tour s průvodcem jen pro mě a moc se tím nezabývala (orientačně to bylo okolo 3000 filipínských pesos – moc na tuto cenu ale nespoléhejte, Asiati si ceny rádi mění, jak se jim zrovna zachce). Vy budete chytřejší a necháte si na terasy zhruba 3 dny, takže si budete moct vše prostudovat a rozhodnout se, zda také půjdete s průvodcem, nebo vyrazíte na vlastní pěst jako moje kamarádka. Můj nedostatek času zapříčinil i to, že jsem se po dlouhé a ne příliš pohodlné cestě autobusem neměla čas dát pořádně dohromady a připravit se, takže ve stavu, jakém jsem nocovala v autobuse, jsem hned vyrazila na túru po terasách, takže neumytá a v riflích. Sice to nebylo moc příjemné, ale moje touha terasy vidět byla tak velká, že bych se tam vypravila klidně i v pytli od brambor.

Rýžové terasy v Banaue jsou poměrně rozlehlé a je možné zde podniknout několik výletů. Mě vzali na hlavní vyhlídku, kde túra trvala přibližně 3 hodiny. Z centra Banaue jsme museli jet ještě zhruba 45 minut na skútru, než jsme dorazili k začátku teras. Túra byla zakončená malým vodopádem, ve kterém se bylo možné koupat. Vodopád byl hezký, ovšem pohled na terasy vás úplně ohromí, byl totiž naprosto neskutečný – rozprostře se před vámi celé údolí s rýžovými políčky a malými vesničkami. Když jsem to celé viděla, bylo mi hned jasné, že veškeré lapálie rozhodně stály za to. Túra nebyla nijak přehnaně náročná, ovšem stoupání nahoru po terasách může být celkem vyčerpávající, takže na nohy rozhodně pohodlné boty.

Dodnes lituji, že jsem na terasy neměla více času, nemohla je prozkoumat důkladněji a vypravit se i na ostatní vyhlídky. Jelikož z Banaue nejel odpoledne žádný autobus, jeden z průvodců byl tak moc hodný, že mě zavezl do vedlejšího města na motorce. Tato cesta trvala asi hodinu. Když si na to vzpomenu, nevěřím, jak to všechno nakonec dobře dopadlo. Jela jsem na motorce s naprosto cizím člověkem ne zrovna turisty nacpanými oblastmi. Co dodat, ještěže to nevěděla maminka, asi by ji trefilo. Po jízdě na motorce mě opět čekalo několik hodin v autobuse zpátky do Manily.

Na tento výlet vzpomínám vždy s úsměvem, jelikož jsem toho během 24 hodin stihla neskutečně moc. Bylo to neuvěřitelné dobrodružství, ale když si vzpomenu, na ty nervy, co jsem měla, abych vše stihla, tak příště, až se do Banaue vypravím, si čas určitě rozvrhnu rozumněji.

sdílet PŘÍSPĚVEK NA PROFILU SOUTĚŽE

Tomáš Poláček
Dan Přibáň
Radek Jaroš
Lukáš Hejlík