logo vcr
logos

S poraněnou míchou příběh nekončí

Kristýna Palečková | 26.12.2019
S poraněnou míchou příběh nekončí

Z našeho posledního výletu, kde jsme doslova projeli Vídní na osmi kolech. Zorganizovala jsem výlet pro vozíčkáře, což byla zatím moje největší zkušenost. Ani žádná zkouška dospělosti se jí nevyrovná, kam se hrabe maturita nebo řidičák. Tento způsob pomoci, kterým dělám život těchto lidí kvalitnější, mě naplňuje možná i víc jak samotné cestování. Můžete cestovat sama, nebo s přítelem, ale věřte mi není většího zážitku, než cestovat s člověkem, který nechodí. Na každém kroku, ač se vám to může zdát hloupé, je nějaká překážka, a na každém tomto kroku zažíváme kupu srandy. Ještě jsem totiž nevykoumala, jak poznat schody na Google mapách. Prvně, když jdeme dolů z velkého kopce a narazíme na ony již zmíněné schody, pomyšlení, že budete muset zpátky nahoru do kopce a najít jinou cestu. Téměř už v noci po celém dni chození po městě. Není vám moc do srandy, ale to přejde – objevilo se totiž šest kluků, kteří nám sami nabídli pomoc. Jeden vzal Laďu na záda, tři přidržovali a pomáhali tomu prvnímu, dva vzali vozík a já se jen dívala. Byly to opravdu dlouhé schody. Tato fotka je pořízena pár minut poté, co jsme v Belvederských zahradách zdolali sice kratší, ale prudší schody. Naštěstí uprostřed byl i sjezd, avšak také prudký. Ještěže stále existují lidé, kteří ochotně nabízejí pomoc a konají dobré skutky. Vozík po vozíku nám pomohli pomalu dostat dolů. A tento pocit je fakt k nezaplacení. Slýchávám od lidí, že cestovat sami je opravdu super, potkáte totiž spoustu jiných lidí. Když máte společnost, nemáte potřebu navazovat kontakty či komunikaci s někým dalším, alespoň ne v takové míře. Cestovat ale s Laďou je úplně nejvíc super. Máte společníka i kontakt s druhými, okolnosti tomu totiž napomáhají.

sdílet PŘÍSPĚVEK NA PROFILU SOUTĚŽE

Tomáš Poláček
Dan Přibáň
Radek Jaroš
Lukáš Hejlík