logo vcr
logos

Skoro dokonalé líbánky

Petra F. | 23.12.2019
Skoro dokonalé líbánky

Dobrý den, ráda bych vám představila nás, Petru a Ondru, amatérské cestovatele, kteří toho spolu už dost zažili :))

Přesně před 4 roky jsem si zažila měsíc jako z pohádky, stala jsem se vdanou paní a čekaly nás líbánky. Manžel trval na exotice v Asii s krosnou na zádech, já si neuměla představit dovolenou dál než za hranice Evropy. První třecí plocha mezi námi o výběru dovolené přišla dost rychle. Každopádně muž má na mě velký vliv a já si řekla, ať se tedy o svou princeznu postará, nechala jsem ho píchnout prstem do mapy a už jsme seděli v letadle směr Malajsie.

Zpětně musím uznat, že se mu naše svatební cesta povedla. Díky manželovu nadšení jsme procestovali střed Malajsie, z Kuala Lumpur jsme se po vlastní ose přes středozemí dostali až do Singapuru. Bylo to krásné, zažili jsme toho moc, okusili jsme ruch měst, o jakých se nám doposud nesnilo, vystoupali na KL tower, ochutnali asijskou gastronomii, jedli jsme i žáby a jiné příšery, cestovali polorozpadlým autobusem, jeli v šíleném tuktuku, potápěli se s rybkami na sněhobílých plážích, s krosnami jsme se potili na zádech celých 17 dní, večer padali do postele utahaní zážitky a únavou, prostě líbánky snů. I na romantiku došlo, především během čtyřdenního odpočinku na ostrově Tioman, na který jsem nechtěla obzvlášť zapomenout, a tak jsem si na pláži posbírala před odjezdem pár kamínků a mušlí, které mi budou vždy připomínat tuto cestu, místo a lásku.

Po celých 17 dnech nás čekala cesta domů, vše vycházelo hladce a já si říkala, jak je na tom světě, daleko od domova, s cizími lidmi, krásně. Ondra byl šťastný, že si splnil jeden z jeho snů a zdálo se, že naši cestu nám nemůže už nic pokazit.

Po dlouhém letu jsme přistáli v Praze, těšili jsme se domů, jen to čekání na krosny bylo nějaké dlouhé, všichni pasažéři našeho spoje byli dávno odbaveni. Manžel tedy začal zjišťovat, co dělat, když v tom pás vyplivnul naše zpocené krosny. Zaradovali jsme se, hodili krosny na záda a vydali se na celní kontrolu. Celník šel rychlým krokem přímo ke mně a zeptal se, zda převážím nějaké živočichy. „Ovšem že ne! Vezu si jen pár mušlí z pláže!“ No a tady to začalo. Na místě jsem musela vysypat krosnu a ukázat její smradlavý obsah. Vybalila jsem sáček s mušlemi a už to bylo, pokuta 2500Kč za převezení korálu o rozměru 4×4× cm, který byl v sáčku taky. Krve by se ve mně nedořezal, netušila jsem, že jsou korály zakázané zboží. Nakonec nás po dvouhodinovém sepisování protokolů a vysvětlování letiště Václava Havla vyplivlo. Aby toho nebylo málo, tak jsme kvůli obrovskému zdržení museli jet domů přes celou Prahu taxíkem, který nás vyšel na 1800 Kč. Takže takový finanční bonus a překvapení na závěr naší cesty.

I přes ten závěr vzpomínáme na tuto dovolenou jako na jednu z nejlepších a já věřím, že se s Ondrou zase někdy podíváme tak daleko jako tenkrát. Jen s pár změnami, příště už budeme spolu cestovat jako rodina s dětmi a já se propříště vyhnu sběru čehokoliv z pláží, korálům obzvlášť :)

sdílet PŘÍSPĚVEK NA PROFILU SOUTĚŽE

Tomáš Poláček
Dan Přibáň
Radek Jaroš
Lukáš Hejlík