logo vcr
logos

Kterak nám z auta zbyla jen SPZka

Debora Loučková | 3.1.2020
Kterak nám z auta zbyla jen SPZka

Po loňské cestovatelské zkušenosti s naším Fiatem Punto nás letos opět zlákala Itálie. To, že nám tenkrát ještě před Brnem upadl na dálnici výfuk, byl zanedbatelný detail. Dojeli jsme s Punťou až na Amalfi Coast a posloužil nám ve všech směrech, jak dopravních tak spacích, více než obstojně. Už na začátku letošní cesty jsme všichni 3 členové posádky tušili, že podruhé už to asi úplně neklapne. Po týdnu cesty a 5 litrech oleje to Punťa vzdal na úpatí Toskánského města Volterra. Byla středa večer po zavíračce, ve čtvrtek byl státní svátek, pátek až neděle – prodloužený víkend – 4 dny čekání na otevření nejbližšího autoservisu. Nezávisle na nás v té době trávil bratranec dovolenou se svou rodinou 15 minut od onoho místa a poskytl nám azyl až do soboty. Velmi nám také pomohlo, že odvezl jednoho z nás autem zpět do ČR pro případ, že bychom zpět museli jet stopem. Zbylé dvě noci jsme strávili v hradním příkopu v hamakách a v pondělí ráno se dostavili do servisu – 2 hodiny pěšky po vyprahlé asfaltce. Protože auto ještě nebylo opravené, parný den jsme přečkali ve stínu zavřeného Auto Grillu kousek od servisu. Večer na nás čekalo překvapení – prasklá hlavice motoru. Auto řvalo jak traktor a my měli na výběr: Odtah do ČR 50.000 Kč, ekologická demolice 3.500 Kč. Přespali jsme v autě poslední noc, ráno odepli SPZky, vzali co se vlezlo do batohů a igelitového pytle a šli si stoupnout k cestě s cedulí Florencie. Do ČR jsme dorazili ve čtvrtek. Od té doby chodím pěšky a učím se italštinu, protože už nikdy nechci řešit demolici auta přes Google překladač.

sdílet PŘÍSPĚVEK NA PROFILU SOUTĚŽE

Tomáš Poláček
Dan Přibáň
Radek Jaroš
Lukáš Hejlík